Německá energetická agentura dena vydala v červnu 2026 analýzu trhu bytového větrání s rekuperací tepla. Zpracovalo ji ITG Dresden, podpořily ji oborové svazy topenářského a vzduchotechnického průmyslu. Je to nejaktuálnější ucelený materiál svého druhu ve střední Evropě — a protože německý a český bytový fond mají hodně společného, stojí za to vědět, co v něm je.

Níže je šest čísel, která se dají použít v argumentaci před investorem nebo SVJ, a k nim poznámka, nakolik jsou přenositelná do českých podmínek. Originál analýzy je volně dostupný na webu dena, odkaz najdete na konci.

1. Rekuperace sníží větrací tepelné ztráty o 50 až 70 %

Jde o dnes běžně dostupnou techniku, ne o špičková zařízení. V dobře zaizolované budově jsou přitom větrací ztráty srovnatelně velké jako ztráty prostupem — takže o polovině až dvou třetinách jedné z obou hlavních položek tepelné bilance.

Platí u nás beze zbytku. Jde o fyziku zařízení, nikoli o německá specifika.

2. Rekuperace je nejúčinnější v mrazu – kdy tepelné čerpadlo nejvíc ztrácí

Analýza vyjadřuje přínos rekuperace poměrem zpětně získaného tepla k příkonu ventilátorů a označuje ho jako ekvivalentní roční topný faktor. Vychází kolem 19,5. Pozor: nejde o veličinu srovnatelnou s topným faktorem tepelného čerpadla. Rekuperace teplo nevyrábí ani nečerpá proti teplotnímu spádu, jen omezuje jeho únik. Podstatné je něco jiného: zpětně získaný výkon roste s klesající venkovní teplotou, tedy přesně tam, kde topný faktor tepelného čerpadla klesá. Analýza z toho vyvozuje, že rekuperace a tepelné čerpadlo jsou přirozeně komplementární systémy a jejich kombinace ořezává odběrové špičky v distribuční síti.

Platí u nás. Argument je použitelný všude, kde se bytový dům chystá na tepelné čerpadlo.

3. Pokles tepelné ztráty: rodinný dům se 150 m² o 0,3 až 0,7 kW, bytový dům s deseti byty o 1,6 až 3,9 kW

Tohle je číslo, které se v diskusi o rekuperaci obvykle vůbec neobjeví, přestože má přímý finanční dopad. Pořizovací cena tepelného čerpadla se odvíjí od instalovaného výkonu — a rekuperace ten výkon reálně snižuje. Část investice do větrání se tak vrátí už při nákupu zdroje tepla, ne až v provozu.

Platí u nás. Vyplatí se to promítnout přímo do výpočtu, ne to zmínit jako doplněk.

4. Viditelné vlhkostní nebo plísňové škody má zhruba každý pátý byt

K tomu odhadovaná neevidovaná část u skrytých škod. Podle analýzy patří vlhkostní škody k nejčastějším příčinám soudních sporů v nájemním bydlení. A i jednoduchý odtahový systém — tedy ne plná rekuperace — snižuje riziko vzniku škody až o polovinu.

Mechanismus platí u nás, číslo berte jako německé. Spouštěč je ale v ČR jiný: v Německu ho analýza váže hlavně na náhradu plynových etážových topení centrálním zdrojem, u nás vzniká typicky při revitalizaci — výměnou oken zmizí spárová průvzdušnost, která do té doby držela vlhkost pod kontrolou. Výsledek je stejný.

5. Úspora provozních nákladů až 0,29 € na m² a měsíc

Po odečtení spotřeby ventilátorů a nákladů na výměnu filtrů. Pro byt o 80 m² to dělá až zhruba 280 € ročně.

Toto číslo do české argumentace nepřenášejte. Stojí na německých cenách energií a německé prognóze jejich vývoje do roku 2045. Směr platí, absolutní hodnota ne — vlastní propočet s českými cenami vyjde jinak.

6. Ani v nejoptimističtějším scénáři nebude v roce 2045 vybaveno rekuperací víc než 30 % německého bytového fondu

Analýza modeluje tři scénáře do roku 2045 a i ten nejambicióznější končí na necelé třetině. Jinak to ale vypadá, když se člověk omezí na nově stavěné a sanované byty — tedy přesně na segment, ve kterém pracujete: tam může vybavenost vzrůst ze současných zhruba 16 % na více než 45 %. Rekuperace se totiž nikdy nedostane do domu jinak než při novostavbě nebo rekonstrukci.

Pro srovnání uvádí analýza Finsko: ve výstavbě po roce 2004 tam mají nucené větrání prakticky všechny novostavby a v celém bytovém fondu 71 %, zatímco v Německu 21 % včetně jednoduchých odtahů z koupelen.

Souvislost s ČR je nepřímá, ale poučná. Ukazuje, že rozdíly mezi zeměmi nedělá technika ani ekonomika, ale legislativa a informovanost trhu. Finsko i Belgie svůj podíl zvedly během jedné generace poté, co se změnily podmínky.

Co si z toho odnést

Analýza je německá a její ekonomická část stojí na německých vstupech: cenách energií, dotačním programu BEG a tamní legislativě. Struktura vytápění je u nás také jiná — plynové etážové topení, které je v Německu v nájemních bytových domech běžné, je v českém bytovém fondu okrajové.

Co je naopak přenositelné bez výhrad: fyzika zařízení, vliv rekuperace na dimenzování zdroje tepla a mechanismus vzniku vlhkostních škod po utěsnění obálky. To jsou tři argumenty, které v posudku nebo v průkazu obstojí i před skeptickým investorem.

Zdroj

Deutsche Energie-Agentur (dena, 2026): „Wohnungslüftungssysteme mit Wärmerückgewinnung – Analyse der Marktpotenziale und -hemmnisse im Kontext von Dekarbonisierung, Energieeffizienz und Versorgungssicherheit.“ Berlin.

Autoři: Dr.-Ing. Anne Hartmann, Prof. Dr.-Ing. Thomas Hartmann, Dipl.-Ing. Christine Knaus (ITG Dresden GmbH). Stav 06/2026.

Analýza je v němčině dostupná na webu dena: Analyse Wohnungslüftungssysteme mit Wärmerückgewinnung

Výše uvedené je náš komentář k vybraným datům z analýzy, nikoli její překlad ani shrnutí. Autorská práva k původnímu dokumentu náleží dena.

Máte konkrétní projekt, u kterého tohle řešíte? Návrh větrání vám k němu připravíme bezplatně — napište na info@a-invent.cz nebo se stavte na FOR ARCH, hala 5, stánek A01.

A-INVENT s.r.o. | +420 376 382 177 | www.a-invent.cz